Věda a vesmír
Věda a vesmír
 
Výbuch zcela zničil část Pekingu na ploše dva čtvereční kilometry / Pixabay

Nejděsivější exploze továrny v dějinách málem zničila Peking: Co výbuch srovnatelný s atomovou bombou způsobilo?

Petr Hájek  /  23. května 2018  /  09:15
Industriální nehody nejsou u národa s největším počtem lidí na Zemi nic nového. Jsou ale i takové, co vyhladí půlku města, zabijí 20 tisíc lidí a dodnes se pořádně neví, co se tenkrát v Pekingu vlastně odehrálo.

K celé události došlo 30. května 1626 v Pekingu a vybuchla tehdy Wanggongchangova zbrojnice. A když k tomu došlo, vzala se sebou i většinu jihozápadního cípu tehdejšího Pekingu. Byla to exploze natolik silná, že byla slyšet dokonce i za Velkou čínskou zdí vzdálenou 150 kilometrů.

Wanggongchang byl jedním ze zbrojířů z doby Ming, kdy u něho pracovalo asi tak 80 lidí. Ti zde vyráběli prakticky všechny tehdy používané zbraně: šípy, jakékoliv ostré zbraně, střelný prach a kanony.

Továrna byla umístěna uvnitř města, což sice bylo skvělé opatření proti nájezdníkům, ale pro konečné následky katastrofy jde evidentně o věc se skutečně smrtícím dopadem: asi tak v devět ráno 30. května 1626 totiž nastal výbuch, jenž zcela zničil část města na ploše dva čtvereční kilometry.

Podle tehdejších svědků byla například 2,5 tuny těžká socha z centrální oblasti rozmetaná na kusy po celém městě. S ohledem na 20.000 obětí výbuchu prý z nebe po celém městě doslova padaly části těl: uši, nosy a i kusy vnitřností. Těla, co nebyla zcela roztrhána, byla bez šatů a pokrytá jakousi divnou tekutinou.

Moderní analytici vypočítali sílu výbuchu na 20.000 tun TNT, což je mimochodem stejná záležitost jako bomba, která zničila Hirošimu v roce 1945. Podle dobových záznamů za tím vším asi byla jiskra, popřípadě nahromadění výbušných plynů. Nakonec, většina silně hořlavých a výbušných věcí byla skladována právě zde.

Někteří příznivci konspirací ovšem tvrdí, že za tím byl meteor, popřípadě, s ohledem na známý oblak a neuvěřitelnou sílu (nezapomínejme, že střelný prach sám o sobě jen tzv. explozivně hoří, ale nevybuchuje), pád cizí vesmírné lodi nebo něco podobného.

Konference v roce 1986 prozkoumala všechny možnosti a její oficiální stanovisko bylo, že je za tím únik zemního plynu po lokálním zemětřesení.

Zavřít reklamu