Kyslík na Měsíci by udržel při životě lidskou populaci až 100 tisíc let

Kyslík se na Měsíci skrývá, ale nikoliv v plynné podobě / Pixabay
John Grant, lektor půdních věd na australské Southern Cross University, zjistil, kolik má Měsíc kyslíku pro mise či jeho případnou kolonizaci. Podle něj by na lunárním povrchu mohla celá současná lidská populace přežít po dobu 100 000 let.

Australská vesmírná agentura a Národní úřad pro letectví a vesmír NASA podepsaly dohodu o vyslání roveru na Měsíc v rámci mise Artemis. Jejím cílem je shromáždit měsíční kameny, které by mohly poskytnou kyslík.

Kyslík na Měsíci je důležitý pro mise lidských posádek a jeho kolonizaci. Sice má atmosféru, ta je ale velmi tenká a skládá se z vodíku, neonu a argonu. Není to tedy směs, která by umožňovala lidem na Měsíci dýchat.

Kyslík se na Měsíci skrývá, ale nikoliv v plynné podobě. Je uvězněn uvnitř regolitu, ve vrstvách hornin z jemného prachu, které pokrývají Měsíc.
 
Stačil by kyslík extrahovaný z regolitu k udržení lidí při životě? Podle Granta ano. Regolit je tvořen zhruba ze 45 procent kyslíkem. Pro jeho extrakci je nutná energie, která oddělí kyslík od sedimentu - proces, který na Zemi známe jako elektrolýzu - stejnosměrný proud prochází kapalinou a dochází při něm k chemickým změnám na elektrodách.
 
Regolit je na Měsíci snadno dostupný, pokud se bavíme o povrchu přirozené družice. Každý krychlový metr lunárního regolitu obsahuje v průměru 1,4 tuny minerálů, včetně asi 630 kilogramů kyslíku. NASA říká, že lidé potřebují k přežití denně dýchat asi 800 gramů kyslíku. Takže 630 kilogramů kyslíku by udrželo člověka naživu asi dva roky.

Nyní předpokládejme, že průměrná hloubka regolitu na Měsíci je asi 10 metrů pod povrchem a že z něj můžeme získat veškerý kyslík. To znamená, že horních 10 metrů povrchu Měsíce by poskytlo dostatek kyslíku pro život všech 8 miliard lidí na Zemi po dobu asi 100 000 let, tvrdí Grant.
 
Zdroj: The Conversation

Mohlo by vás zajímat

Reklama