Slavná karma: Čech Karel Macháček vymyslel řešení hořáků pro kuchyňské ohřívače vody
Karel Macháček v roce 1910 zakládá v Praze továrnu, které propůjčí jednoduchý a snadno zapamatovatelný název složený z prvních písmen svého jména: Karma. Disponuje rozsáhlými znalostmi o konstrukci plynových spotřebičů, které načerpal třeba v berlínské továrně Siemens. Kdo by si ale myslel, že jenom kopíruje cizí vzory, šeredně se plete. Sám disponuje mimořádným technickým vzděláním a přihlašuje řadu svých patentů.
Tím nejznámějším a nejdůležitějším patentem šikovného továrníka je automatické otevírání přívodu plynu do hořáku, ke kterému dojde přesně ve chvíli, kdy na vašem průtokovém ohřívači vody otevřete vodovodní kohoutek. Využívá rozdíl tlaku vody, jež nastává před a za škrtícím prvkem regulujícím průtok vody.
Tlak působí pod a nad membránou, zajišťuje tedy správné fungování automatiky membránového ventilu. Zjednodušeně řečeno právě tahle součást karmy zařídí, že se voda ohřívá, jakmile ji pustíte a vy si můžete užívat příjemného komfortu mytí rukou nebo nádobí v horké vodě. Patent donese na úřad 31. května 1929 a registrován je pod číslem P 3889-29.
Popsaný princip se u karmy, tedy plynového průtokového ohřívače vody, používá dodnes. Ačkoli je u nás slovo karma synonymem právě tohoto zařízení, málokdo tuší, kde a jak vůbec vzniklo. Může za to právě Karel Macháček. Jeho továrna ve Vysočanech se soustředila na různé typy ohřívačů vody schopné konkrétní domácnosti dodat od 2 až po 30 litrů horké vody za minutu.
Další Macháčkova továrna postavená v Českém Brodě potom zásobila české byty, a především jejich kuchyně, i řadou jiných vymožeností, tedy spotřebičů na plyn. Ze svých výrobních linek chrlila užitečné kuchyňské vynálezy počínaje opékačem topinek nebo oplatek, přes pražiče kávy, plynově rožně, cukrářské pece nebo rošty na uzení či plynové žehličky, ale také plynová kamna. Macháčkovi a jeho byznysu nahrávala skutečnost, že se tehdy budovaly plynárny a také řada plynových přípojek do domů a bytů.
